Langkawi - základní info
Letenky
se společností China Southern Vienna - Urumči - Guangzhou - Langkawi a zpět za cca 9.900,-/zpáteční na dospělého a 8.800,-/zpáteční na dítě
Ubytování
zamluveno předem přes stránky www.airbnb.cz za cca 13.500,-/měsíc
Pronajali jsme si celý dům a bylo to úžasné. Hlavně naše hostitele Yati a Mase vřele doporučujeme! Umí anglicky, vyzvednou vás po příletu na letišti a navíc vám ukáží celý ostrov a spoustu výborných a levných restaurací!
Pokud plánujete dovolenou na Langkawi, rádi předáme kontakt, abyste je mohli oslovit na přímo a ušetřit za rezervační poplatky airbnb nebo bookingu.
Měna
Malajské ringity jsme vybírali po příletu na Langkawi z letištního bankomatu a v prosinci 2019 byl kurz cca 1 RM=5,6 Kč.
Internet
Od našich hostitelů jsme dostali místní SIMkartu s neomezenými daty.
Určitě super věc, na celý měsíc vás přijde jen 30 ringitů (170 Kč) a
internet v mobilu šlape opravdu neomezeně.
Doprava
Veřejná doprava na ostrově neexistuje. Místní mají auto nebo
motorku a vy jako turista si můžete taky jedno či druhé půjčit nebo hopnout na
taxíka, případně využít GRAB (viz. naše cesta do Thajska).
My se dva první dny pohybovali po svých (a budili značný ohlas, protože
pěšky tu vidíte lidi chodit tak akorát mezi stánky s jídlem a
pestrobarevným oblečením). I nám ale brzy došlo, že v tomhle vedru to bez
nějakého dopravního prostředku nedáme a rozhodli jsme se půjčit si skútry.
Tradiční turistická cena se pohybuje od 33-45 RM za
skútr/den.
Když je tu člověk 4 týdny a potřebuje motorky dvě, tak přece jen docela dost. Prošli jsme pár půjčoven a Honzík prohlásil, že víc, jak 10 RM/den/motorku prostě nedá. Nerada sýčkuji, ale v duchu jsem si říkala, že je to nemožné...
A pak jsme se zmínili Masovi (našemu panu domácímu) a ten bez
mrknutí oka sehnal dva červené skútříky v půjčovně svého kamaráda. A
hádejte za kolik? 300 RM/jednu/měsíc! Ano, stačí si umět přát....
Trošku sranda je tankování. Přijedete na benzinku, tipnete si, za kolik ringitů se vám do motorky benzínu vleze a jdete k okýnku zaplatit. Obsluha vám pak "odemkne" stojan na tu určitou částku a vám váš tip buď vyjde, nebo ten zbylý zaplacený a nevyčerpaný obnos prostě propadne.
Takže pozor, benzín je tu opravdu jedna z těch levnějších věcí a hodně lidí u prvního tankování dost přestřelilo. Max. 4 RM/motorku s takřka prázdnou nádrží (23 Kč) vám opravdu stačí a objedete takto v pohodě celý ostrov! Benzín tu stojí totiž asi jen 11 Kč/litr!!
Na silnicích je bezpečno a jízda s dětmi určitě nic, z čeho bych měla obavy. Dle zákonů je dovolena jízda a skútru v tomto složení:
a) max. 2 dospělí, b) dospělý + max 2 děti, takže jsme byli v klidu a dokonce měli ještě jedno místo volné pro případné stopaře :-)
Kdy se sem vydat a kdy je hlavní sezóna?
Langkawi je ostrov na severu Malajsie, velmi blízko hranice
s Thajskem. Počasí je tu celý rok velmi stálé, s denními teplotami
pohybujícími se mezi 27 - 34 stupni Celsia (a velmi podobnými i v noci).
Místní rozlišují pouhé 2 sezóny - období sucha a období dešťů, z turistického hlediska můžeme ale mluvit o rozdělení roku do částí třech.
Hlavní sezóna
je Leden - Březen, kdy takřka neprší, moře je
klidné, teploty zřídka klesnou pod 34 stupňů a vlhkost se pohybuje kolem 85%.
Resorty i ubytování jsou vyprodány dlouho dopředu a ceny (jak za ubytování, tak za půjčení motorky nebo v restauracích) jsou nejdražší z celého roku. Přesto sem díky prázdninám a dovoleným míří davy.
Mezi sezóna
Duben - Srpen je doba, kdy přijíždí mnoho
každoročně se vracejících stálých hostů. Ostrov je opět klidnější, ceny se
vrátí do normálu, občas se sice zatáhne a sprchne, ale přeháňky nikdy nemají
dlouhé trvání.
Jen pozor na nejdůležitější muslimský svátek Ramadán, který by vás v několika následujících letech mohl v tomto období překvapit. Plán Ramadánů najdete ZDE.
Ramadán trvá po celý devátý měsíc muslimského kalendáře (ten je ovšem lunární, takže se každý rok datum posouvá dopředu o cca 11 dní). V období Ramadánu se muslimové postí. V zemích, kde jej dodržují striktně, nesmí lidé od ranní do večerní modlitby jíst ani pít (v noci to pak ale všichni dohání, ulice ožijí a konají se hostiny a oslavy). Ale pozor! Po celou dobu svátku se nesmí kouřit a sexovat! Pro turisty to samozřejmě takto striktní není, stále ale platí, že byste na veřejnosti neměli jíst, pít, žvýkat nebo kouřit.
Před lety jsme zažili na vlastní kůži Ramadán v Emirátech a byli vděčni, že máme zaplacený hotel s polopenzí. Najít přes den jakoukoliv otevřenou restauraci nebo obchod byl nadlidský výkon. Všechno se tu jakoby zpomalilo a většina podniků byla až do západu slunce zavřená.
Nízká sezóna
na Langkawi je oficiálně Září - Prosinec
(samozřejmě mimo Vánoce a Nový rok, kdy sem míří davy Evropanů). Podzim tu bývá
nejdeštivější, ale i tak prší jen na pár hodin, a to hlavně k večeru a
v noci, takže jako prodloužení našeho léta nebo únik před listopadovými
plískanicemi (jak tyto podzimní výpravy nazýváme my 😊)
značka ideál.
Lidí je tu opravdu poskromnu, většina resortů a ubytování mi přijde buď zavřená, nebo opuštěná a o dlouhatánské vyhřáté pláže se dělíte jen s hrstkou německých důchodců, minibusem oplácaných Číňanů a na večer si přijde západ slunce vychutnat pár místních. Já bych neměnila ani za nic. A když náhodou opravdu prší i přes den, tak si sedneme na naši krytou terasu, nakrájíme ovoce, uvaříme kafe a hrajeme karty a lodě 😊 Občas si říkám, že té školy bychom s klukama měli dělat trošku víc... Ale není právě toto ta nejlepší škola života?
Jídlo
Ten, kdo již Asii navštívil bude jistě souhlasit, že umřít
hlady se tu nedá. Stánky jsou na každém kroku a vše je voňavé, čerstvé a pro
nás Evropany stále ještě i levné.
Jeden háček to ale má, chilli.
Většina jídel je opravdu ostrá a pokud nechcete jíst jen sladké koblížky a Roti Canai Pissang (placku s banány), tak buďto budete muset zatnout zuby a zvyknout si, nebo se připravit na to, že před každým jídlem budete muset důrazně několikrát opakovat "no spicy!!!" a v lepším případě vám to v polovině případů klapne a jídlo bude mít "jen" ostrou dochuť.
Umíte si představit, že když cestujete s dětmi, které ostré jídlo fakt nemusí (a na rozdíl od nás dospěláků se ani nemají důvod přemáhat a jíst ho), tak máte celkem problém. Ale zvládnout se to dá a čínské polívky z pytlíku, které zde mají v každém supermarketu, to v nejhorším případě jistí.
My s Honzou jsme vyzkoušeli postupně snad vše, co tu na
menu měli a vždy jsme si pochutnali (i když občas nás pořádně pálila pusa).
Co se kluků týče, tak jedli na střídačku Roti Canai placky na různé způsoby, smaženou rýži Nasi Goreng (buď jen tak, nebo Pattaya (s vajíčkem) nebo Kampung (se sardinkama). A hlady nakonec neumřeli ani oni 😊.
Pláže
Koupání je na ostrově opravdu luxusní. Voda příjemně teplá,
písek bělostný jako v karibiku a lidí poskromnu (alespoň v době, kdy
tu jsme my).
I pro malé děti ideál,
protože voda se svažuje postupně a nikde jsme nezažili žádné mega vlny. A kromě
Cenang beach (u které bydlíme zrovna my) se všude jinde dá schovat do stínu pod
stromy. Ale my jsme konstatovali, že v našem případě je to stejně fuk,
protože naše děti jsou v moři nonstop, takže stín bychom stejně nevyužili 😊
Jen trošku škoda, že díky písku je zde horší viditelnost a na šnorchlování nic moc, ale těch nádherných mušlí.... Aaach......
Která z pláží je nej?
Nám přišly všechny velmi podobné. Písčité, čisté a prostě nádherné.
Cenang beach
(Pantai Cenang) na jihozápadě ostrova (pod
letištěm) je jednou z nejpopulárnějších. Jak pro svou dostupnost (v
blízkosti je nejvíce hotelů a různých ubytování), tak také pro množství
nabízených vodních atrakcí a různorodých barů, restaurací a obchůdků kolem.
Celá tato oblast nám připadá nejvíce turistická a tím pádem i nejdražší. Západy slunce jsou tu ale THE BEST a takové evropské kafe ve vyklimatizovaném Starbucksu (byť stojí 16 RM (90 Kč) namísto 1,8 RM (10 Kč) v místním stánku) je naprosto neodolatelnou záležitostí i pro nás šetřílky! 😊
Tengah beach
(Pantai Tengah) volně navazuje jižně na Cenang beach a je velmi, velmi podobná. Široká, několik kilometrů dlouhá a lemována drahými resorty a stánky nabízejícími vodní atrakce. Bohužel se zde ale usmažíte, protože tu není ani jeden strom. Celá ulice podél pláže prý ožívá hlavně v noci, což my ale, coby ranní ptáčata neholdující moc nočním radovánkám, vyzkoušené nemáme.
Tanjung Rhu beach
na severu je o poznání klidnější. Lemuje
ji množství stromů, poskytujících příjemný stín a žádné vodní atrakce vás tu
rušit nebudou.
Jen čas od času kolem prosviští loďka vracející se
z projížďky mezi nedalekými mangrovy. V pohodě se tu dá strávit celý
den, bez balení svačin a starosti o pitný režim.
Tohle na Malajsii miluji asi nejvíc. Dobrý oběd se tu dá sehnat za 5 RM (28 Kč) a výborný mango shake za 4 RM (23 Kč), který nám byl doporučen i naší Yati, vás zasytí úplně stejně jako miska rýže s kuřetem, protože kromě čerstvého mangového džusu vám do něj kydnou i velký kopeček vanilkové zmrzliny. Mňam. Celé to ještě zapijete čerstvým kokosovým mlékem, které si objednalo jedno z vašich dětí a samozřejmě jej nedopilo.... No a pak prostě puknete ..... Už teď vím, že doma mě čeká pořádná dieta 😊
Skull beach
je nenápadná menší pláž, rovněž na severu
ostrova, oblíbená a navštěvována převážně místními. Jediná nevýhoda je snad to, že přímo u pláže
se nedá najíst, ani sehnat voda. Je třeba se tedy pořádně nadlábnout cestou
sem.
Že
nevadí a vezmete si svačinu s sebou? To rozhodně nedoporučujeme! Opičí
tlupy žijící v korunách okolních stromů by vás o ni velmi brzy
připravily a kdo ví, jestli by se vůbec zdržovaly s vybalováním a
nevzaly
si s sebou rovnou celý batoh. To jako fakt.
Dodnes vzpomínáme na historku, kdy jsme před lety na nedalekém malajském ostrově Pangkor takřka přišli o peněženku s doklady, když jsme nezkušeně zavázali banánové slupky po svačině do igelitového pytlíku a ten schovali v dobré víře do plážové tašky s tím, že jej vyhodíme cestou z pláže.
Stačila chvilka
nepozornosti, kdy jsme se celá rodina koupali v moři a už přiskočila mlsná
opice a začala se po tašce sápat a táhnout ji celou pryč.
Nebýt hbitého
kolemjdoucího, který se po ní vrhnul a tašku ji vyrval, měli jsme po ní a o zábavu
postaráno ...
A i zde na Langkawi opičky potkáte na každém kroku. Své jídlo a nejen to si tedy určitě hlídejte!
My dokonce přistihli jednu z opic, jak se pokouší odjet na naší motorce! :-)
Kok beach
(Pantai Kok) je další krásná a udržovaná pláž
v zálivu u Telaga přístavu, s palmovým hájem a hezkým výhledem na
sousední ostrůvky. V moři bylo ale množství ostrých kamenů a korálů, takže
na koupání nic moc.
Třeba to ale bylo tím, že byl zrovna odliv. Kdo ví?
Atrakce a zajímavá místa
Cable car a Sky Bridge
Nejnavštěvovanější a nejpopulárnější atrakce, pyšnící se
každoroční milionovou návštěvností.
Moderní kabinková lanovka (údajně
nejstrmější na světě) startuje v Oriental Village a za pouhých 15 min. vás
vyveze na druhou nejvyšší horu ostrova, Gunung Macincang (708m.n.m.).
Z horní stanice se pak můžete vydat ještě na 125m dlouhý visutý most Sky
Bridge. Jak lanovka, tak visutý most se platí zvlášť a ceny jsou velmi
evropské. Přirovnala bych k populární stezce v oblacích.
Součástí lístku na lanovku je i volný vstup na 4D dinosauří atrakci, do speciálního kina s vesmírnou tématikou a do 3D muzea umění. Nás nadchlo hlavně to poslední a přerazilo to mírné rozladění z předražené lanovky, která ani vlastně nestála za to (na most jsme ani nešli).
Oriental Village jako taková nám byla doporučena jako hezké
místo na procházku, s jezerem, lekníny.... Čekali jsme něco jako skanzen,
s původními domky a ukázkou orientální kultury...
A nakonec jsme se museli
smát naší bujné fantazii, protože celá "vesnice" byla kýč uměle seskládaný
z turistických stánků a restaurací jako zázemí dolní stanice lanovky... Ale
jezero i lekníny tam byly, to se musí nechat 😊
Wildlife Park
Místní zoologická zahrada, ani ne tak wow co se počtu zvířat
týče ale možností velmi blízké interakce. K rodinné vstupence jsme dostali
jako bonus 2 balíčky s krmením a já nejdřív ohrnovala nos, že to budou
nějaké turistické granule pro kozičky.
Omyl. V pytlíčku byla různá
semínka, oříšky, kukuřice, a dokonce i krájená mrkev, zelí a špenát. A hned u
prvního výběhu nám došlo, že tohle nebude obyčejná ZOO....
Nádherní plameňáci na
nás natahovali dlouhé krky a my nevěřícně koukali na cedule, jestli jim jako
fakt můžem dát přímo z dlaně něco k snědku ....
Jeden ze zaměstnanců se
na nás usmál, jako že jo a tak jsme překonali počáteční rozpaky a strach
z hrozivě vypadajících zobáků a postupně nakrmili nejen je, ale i
papoušky, mývaly, jeleny, obří pštrosy (to jsme měli fakt strach, že se spletou
a Martínkovi uzobnou hlavu), králíčky, morčata i zlaté rybky pomocí dětské
láhve, do které se nasypaly granule a ony sály jako mimina.
A taky desítky
pestrobarevných andulek, které nám bez jakékoliv bázně sedaly na ruce a zobaly
z dlaní.
Podrbali jsme si mývala, pohladili ježka a z úctyhodné vzdálenosti obdivovali obrovitánské krokodýly a tlusté hady (tito se tedy krmit nedali... naštěstí). Úplně vzadu se zubily tři opice, ale nikdo jim žádnou zvláštní pozornost nevěnoval. Proč taky, když jsou jich celé tlupy kolem cest 😊
Mardi Fruit Farm
Nenápadné, ale o to hezčí místo, které jsme objevili díky
jedné z turistických brožurek. Obrovská, nádherně udržovaná ovocná farma,
která kromě komerčního pěstování nabízí i komentované prohlídky.
Těšili jsme
se, že se projdeme mezi ovocnými sady, ale jelikož se tady chůze opravdu
neprovozuje, posadili nás do upraveného náklaďáku a s několika zastávkami
s námi rozlehlé místo projeli. Nakonec jsme byli rádi, těch 14,2 hektarů
bychom pěšky šlapali doteď.
Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o jednotlivých druzích ovoce a jejich pěstování, nakrmili hladové sumce a nafotili spousty krásných, barevných fotek. Úplně nejlepší byla ale ochutnávka toho, co se tu pěstuje.... Tolik slunce a vůní ve sladkých kouscích... Obávám se, že ananas ani papayu už si doma v supermarketu nikdy nekoupím...
Co se sem již nevešlo?
Spousta vodopádů, pod kterými se dá koupat, projížďka na lodi mezi mangrovy, návštěva rybí farmy, tisíce netopýrů v jeskyních a výlet na okolní ostrovy.
Je toho tolik, kolik se toho zde dá dělat ... Nejlepší je, vyzkoušet vše na vlastní kůži!
Malý fotoreport z naší cesty najdete pod odkazem níže