Sardinie - podzim 2024

Divoké pobřeží, nekonečné pláže, termální řeky, smaragdové moře a kouzelná městečka. 3,5 týdne kolem ostrova. Autem a nadivoko. We will be back!!!

Prožíváme podzim velkých změn. Ondra s Kubou nastoupili v září po 7mi letech domškoláctví do prváku na střední a my rázem stojíme před zdánlivě neřešitelnou otázkou, jak to teď vymyslet s naším milovaným cestováním...

Jako obvykle se výzva brzy vyřeší sama! Kamarádi letí o podzimních prázdninách na Sardinii, naše velké kluky s sebou stáhnou na letiště a zpět a my s Marťou a Ohlsonem pojedeme na pohodu autem a tím pádem se nemusíme vázat jen na týden prázdnin, ale můžeme si cestu protáhnout! Jupíííí!!!

Bookujeme dvojčatům letenky, přiobjednáváme na týden vilku Case Li Conchi v Castiadas a děkujeme Bohu za to, že máme tak šikovné děti, že ani na vteřinu nemusíme váhat, zda to doma sami zvládnou (byť jim je teprv 16) a že pak prostě přiletí za náma, bez toho, aby museli zameškat školu, která je fakt baví a chodí do ní rádi.

Než se ale potkáme, čekají nás 2 týdny cestování a prozkoumávání ostrova, o kterém zatím víme jen to, že na fotkách vypadá úžasně :-) 

Portogruaro - klidná první noc

Máme za sebou prvních 800km a k přespání využíváme naše dobré, známé prostorné parkoviště u hřbitova v Portogruaro. Nejen, že je to kousek od dálnice, je tu božský klid a hřbitovní budova nabízí i non-stop otevřené WC a umyvadlo k provední základní hygieny, ale můžeme navštívit i našeho oblíbeného zmrzlináře a patřičně oslavit náš pohodový příjezd do Itálie :-)

Pisa - šikmá věž, říjnové koupání a Livorno

Je pes víc radost nebo starost? Asi se shodneme, že jak kdy, ale nám se díky našemu Ohlsonovi 100% otevřely nové obzory a nebýt jeho, tak nejspíš doteď lítáme spíše směr Asie a Oceánie a krásy Evropy by nám zůstaly navždy skryty. A to by byla škoda! Marťovi navíc supluje nerozlučného kamaráda, kterého dvojčata měla a doteď mají jeden v druhém a bez těch chlupů v autě by to taky určitě nebylo ono :-) 

A cestování naštěstí miluje minimálně tak, jak my s Honzíkem! V momentě, kdy cítí, že se začíná balit, je schopný stát hodiny u auta a čekat, až bude vpuštěn dovnitř :-)

V Itálii se mu s námi líbilo. Šikmá věž ho sice moc nenadchla, ale běhání a fotbal na prázdných plážích a mňam pizzu neodmítne nikdy. 

Plavba Livorno - Golfo Aranci a kajuta pro psa

Trajektem už jsme jeli xkrát, nikdy nás ale vlastně ani nenapadla možnost pronajmout si na noc kajutu. Snad jsme si mysleli, že je to zbytečný luxus a že to zvládneme v pohodě i zdarma na sedačkách nebo v baru... A jako jo, jde to. Z polského Swinoústí do Švédského Trelleborgu jsme to taky takhle před lety s Ohlsonem absolvovali, i jsme přežili rozbouřenou plavbu na Lofoty, kde byl dokonce psům vstup na palubu zakázán a Honzík s ním musel být zavřený několik hodin v "kotci" v podpalubí...

Tentokrát ale jde o plavbu noční, trvající cca 10 hodin a tak po kajutě přesto kouknu a jsem příjemně překvapena, že to vlastně ani taková palba není. Za 1500,-/noc pro 3 osoby a psa se dá pořídit krásný, čistý pokojíček, dokonce s vlastní koupelnou!

Už se vidíme, jak se do růžova vyspíme v peřinách a pořádně si odpočineme, když nám to nakonec celé překazí náš milovaný hafík, co někde v přístavu asi něco špatného sežral a chytnul srajdu a my místo spinkání celou noc bloumáme na palubu a zpět s kadícím psem. Kajuta, nekajuta. Tak aspoň Marťas se vyspí. :-)

Autem na Sardinii? ANO!!!!! Je to boží!!!

Ano, musíte se naučit líp číst mapy a dávat bacha, na navzájem se křižující se cesty, protože do mnoha podjezdů se s dodávkou nevejdete.... 

Musíte skousknout to, že si občas připadáte jako ukrývající se zločinec a zvyknout si na to, že vařit kafe musíte rychle, efektivně a hlavně nenápadně! Kempování je tu totiž oficiálně zakázáno a jakýkoliv jeho projev je velmi tučně pokutován. Takže žádné sušení prádla, plynové bomby a nedejbože u auta vytažené posezení!

Musíte přežít absenci stellplatzů (rozhodně jich tu min. na severu je poskrovnu vůbec se to nedá srovnat s pevninskou Itálií) a vzít za vděk hygienou v rámci auta a moře...

Ale pokud milujete panenskou přírodu, volnost, miliony hvězd a nááááááádherné moře, rozhodně jeďte. Stojí to za to!  A prádelnu občas taky člověk najde!

A pokud člověk vyrazí opravdu až mimo sezónu, tak dobrá půlka parkovišť je od 15.10. zdarma a od 1.11. jsou pak zdarma snad už skoro všechna.

Nádhera, kam se podíváš

Ráno nás trajekt vyplivne na severovýchodě ostrova, v Golfo Aranci. Počasí nevypadá úplně dovolenkově, je půlka října, zataženo a lehce mrholí. Nevěšíme hlavy, vytahujeme deštníky a jdeme prozkoumat okolí.

A zůstáváme hledět s otevřenou pusou. Je to tu nááááádherné!!! Asi jsem v Evropě ještě nenarazila na místo, které by se severu Sardiinie vyrovnalo. Moře je úchvatné a to ani nesvítí slunce, aby se ukázalo ve své celé smaragdové kráse.

Na plážích se líně povalují mega balvany a my si připadáme jako na Seychellách. 

A od té doby už stále jen řešíme dilema, jak skousnout, že dva týdny, které nám zbývají do doby, než musíme sjet dolů ke Cagliary a vyzvednout kluky jsou strašlivě málo a my se nestíháme dostatečně kochat a že i tak nejsme schopni popojet více, než max za další zátoku, protože všude je to prostě úžasné a naprosto jiné!!! :-)

Ale nakonec nám stejně nezbývá nic, než se smířit s tím, že tohle je jen malinká ochutnávka a my se sem prostě budeme muset zase brzy vrátit, protože Sardinie je tak úžasným místem na Zemi, že to snad ani nejde popsat! 

Příjemná překvapení

Zvolníme tedy, užíváme přítomného okamžiku a minimálního plánování. Intuice i tak jede na plné obrátky a zavede nás na tolik nádherných míst, že každý večer uleháme s pocitem naplnění a vděčnosti, že můžeme toto všechno zažívat.

Dechberoucí scenérie. Výtečné jídlo. Espresso za euro a kapučíno za euro-pade. Liduprázdné pláže. Večerní koupání v teplém moři. Plameňáky. Mega vlny. Hraní fotbalu v opuštěných kempech. Hodné potulné psy. A hlavně bezvadného, jen italsky mluvícího servisáka, co naštěstí zaměstnal anglicky mluvícího opraváře aut z Afriky a společně nám zvládli dát do kupy tekoucí chlazení v multivanu.

Teplé prameny - Roman Baths of Fordongianus

A třešničkou na dortu je fakt, že na ostrově najdeme několik termálních oblastí, kde je možné nejen navštívit oficiální lázně (což my jsme vzhledem k hafanovi neabsolvovali), ale prameny ústí také volně do přírody, jako třeba tady, ve vesničce Fordongianus, kde se z římských lázní vlévají do řeky Tirso, která je jednoduše přístupná. Voda má cca 40 stupňů a voní lehce sirně :-) A teplá koupel bodne vždy!

Sardinie pro nás byla opravdu milým překvapením. Každý její kout je nádherný a jiný. Těšíme se, že příště více prozkoumáme západní pobřeží kolem Alghera, kam jsme se tentokrát vůbec nedostali a pak také hory na východě. We will be back! Brzy!