Auckland a koupě auta
Náš NZ trip jsme opravdu moc neplánovali. Spíš vůbec. Co jsme ale věděli, že centrum Aucklandu klidně bez výčitek vynecháme. Řízení vlevo a bloudění v cizím, x milionovém městě fakt není něco, co člověk má zapotřebí... No, samozřejmě, jak to bývá, nikdy neříkejte nikdy....
![](https://4f5145d2ea.clvaw-cdnwnd.com/2607865d79f1ea15eac56dd374bc7df5/200001565-2f7162f71a/20200218_202215.jpg?ph=4f5145d2ea)
Auto se nám podařilo sehnat skvěle. Pár týdnů před odletem jsem si do pár FB skupin dala inzerát, že nějaké fajn s kempovacím vybavením sháníme, jestli někdo náhodou nebude v tu dobu, co my dorazíme, prodávat.
No a ozval se mi milý Argentinec Fernando, že jako jo. Vyměnili jsme si pár zpráv, poslal fotky, info o autě, vše bylo super a tak jsme si prostě plácli. 😊
V den příletu nás dokonce vyzvedl na letišti, zajeli jsme k nejbližší poště, kde jsme pomocí 2 jednoduchých formulářů auto přepsali, Fernandovi zaplatili cash, který jsme předtím vytáhli z bankomatu na letišti, dostali jsme klíčky a bylo to 😊
Pak ale nastala ta zábavnější část dne. Jelikož jsme milí a hodní, navrhli jsme Fernandovi, jestli nechce někam hodit. Chtěl. A bohužel byl jeho motel v centru a přesně na druhou stranu od místa, kam jsme měli namířeno my.
Já totiž prozíravě ubytko na první noc koupila jen pár km od letiště, ať nemusíme stresovat a po 2 dnech v letadlech bloudit někam do tramtárie.
Cestu tam řídil ještě on, tak to bylo dobré. Pak jsme se ale rozloučili a nazpátek už jsme museli my. Zašli jsme si ještě na kafe, zprovoznili si NZ simkartu a překontrolovali funkčnost navigace.
No, ztratili jsme se stejně a projeli si Auckland ze všech stran. A u toho se ještě pěkně zapotili. Hned při výjezdu z parkoviště jsme nechápali, proč to auto tak piští a skřípe (když doteď jelo jako po másle), abychom zjistili, že jedem se zataženou ruční brzdou 😊 no a pár chvil na to, při otáčení ve slepé ulici, jsme si skoro urazili zrcátko, protože prostě jsme tak širocí, že to je fakt nezvyk... A k tomu ta levá strana ....
Ale zvládli jsme to, užili si sprchu a pohodlné postele v apartmánku, dobili telefony, nakoupili nějaké základní jídlo a na druhý den už vyrazili na sever, ven z města a směr divočina.